Aspergerův syndrom a jeho první projevy u dětí

Což je vůbec podstatou této genetické anomálie, ale i testy Aspergerova syndromu a jeho projevy si rozebereme v následujících odstavcích. Nezapomněli jsme ani na shrnutí velmi podstatných a praktických rad pro rodiče s dětmi postiženými Aspergerovým syndromem.

Co je to Aspergerův syndrom?

Aspergerův syndrom lze charakterizovat jako lehčí autismus s neporušenou inteligencí, která se úrovňově pohybuje v normálních až vysokých hodnotách. Tento typ autismu je specifický jistými rysy, které mají značný vliv na běžný život dospělého i dítěte s touto diagnózou.

Projevy Aspergerova syndromu zasahují zejména do kontextu chování a komunikace jedince, přičemž z hlediska inteligenčního kvocientu by mohl vést zcela běžný život jako každý jiný zdravý člověk, ale právě odchylky od normálního chování často způsobují vyčlenění člověka s Aspergerem z kolektivu. Takový člověk se v důsledku takového jednání společnosti ještě více uzavírá před okolím a vzniká v jeho nitru jistá komunikační pasivita vůči světu a společnosti.

Z hlediska statistiky jsou častěji postiženi Aspergerovým syndromem chlapci, a to v poměru 4:1, avšak stále více ve věci pohlavních diferencí přichází v úvahu teorie, že u dívek se toto onemocnění ukazuje až v pozdějším stadiu života. Možné je však i vysvětlení, které popisuje schopnost dívek rychleji pobrat základní normy sociálního chování, což vede k přímo dokonalému skrytí Aspergera. Avšak problém s tímto genetickým onemocněním se u dívek mnohem více odráží na utažení se do sebe a jejich náchylnosti k depresím.

Porucha je přítomna již od útlého dětství, ale v té době je velmi obtížně diagnostikovatelná. Ta postupem času proniká do celé osobnosti dítěte a podstatně ovlivňuje jeho myšlenky, emoční projevy, ale i komunikační schopnosti. Tato genetická anomálie v pravé mozkové hemisféře je i v dnešní době nevyléčitelná, takže děti s Aspergerem musí projít svým životem se všemi komplikacemi, které toto onemocnění přináší. Kvalitu života s Aspergerem lze ve velké míře ovlivnit správnou výchovou a dostatečným vzděláním ve věci sociální interakce a přirozené lidské komunikace.

Nemožnost léčby může souviset i s faktem, že dodnes nelze s jistotou určit pravou příčinu vzniku této genetické anomálie. Lidé s touto poruchou navzdory všemu dokáží vést plnohodnotný život, ale důkladné a pozorné sledování jejich chování je obzvlášť potřebné v době puberty, kdy má izolace a samota obrovský vliv na dítě s Aspergerem. Nepříjemné pocity, uzavřenost a častá šikana či výsměch ze strany vrstevníků je může velmi snadno přivést k fatálním rozhodnutím.

Aspergerův syndrom a jeho příznaky

Projevy Aspergerova syndromu jsou v každém případě velmi individuální, i když se obecně vztahují zejména na komunikační a behaviorální aspekty člověka, přičemž hlavní příznaky jsou vedle inteligence velmi nevýrazné a obtížné k zachycení, což přirozeně komplikuje včasnou diagnostiku zejména u dětí nacházejících se v počátcích vzdělávacího. procesu. Někdy zůstává Aspergerův syndrom navždy „utajený“, v některých případech dochází k jeho odhalení a potvrzení až po letech.

Poruchy sociální interakce

Děti s Aspergerovým syndromem často upřednostňují a z vlastní vůle volí samotu, čehož příčinou je ve většině případů jejich neschopnost porozumění a správného pojetí chování, gest, mimiky a jiných projevů vlastních vrstevníků. To je vede k výčitkám vůči své jinakosti ve srovnání s ostatními dětmi a následnému smutku, pocitu bezmoci a opuštěnosti. Pokud i vyvinou nějakou extra snahu zapadnout, jde jim to jen velmi těžko, protože doslova svádějí boj s vnějším světem, který je pro ně zkrátka nepochopitelný.

Rozdíl mezi Aspergerovým syndromem a jinými typy autismu spočívá v tom, že děti s Aspergerem doslova touží po společnosti, ale jejich negativní zkušenosti je od naplnění této touhy odrazují. Čím více negativních a nepříjemných pocitů a zkušeností z kontaktu se společností totiž zažijí, tím více se uzavírají do sebe, přičemž tento stav se dá už jen těžko zvrátit. Lidé s Aspergerovým syndromem často bojují i s rozličnými fobiemi ze sociálního kontaktu, míst s vysokou koncentrací lidí, z doteků, kritiky, ale i ze samoty, uzavřených prostor či posměšků jiných lidí na jejich účet.

Jelikož si takové děti nedokážou udržovat kamarádské vztahy a ve školách mohou dokonce zažívat i výsměch a šikanu ze strany ostatních spolužáků, jediným bezpečným „místem“ se pro ně mnohdy stává jeden z rodičů. Za raritu příslušející tomuto onemocnění se považuje fakt, že zatímco děti s Aspergerovým syndromem upřednostňují společnost dospělých, po dosažení dospělosti se tento aspekt jejich života otočí a vyhledávají spíše dětský kolektiv.

Poruchy společenských aspektů komunikace s okolím

Z komunikačního hlediska jde spíše o potíže s navázáním a udržováním kontaktu než o problémy s řečí či slovní zásobou. Projev i slovník mají ve většině případů dokonale vyšperkovaný. Problém nastává, když zaúčinkuje jejich strach z interakcí. Takto dítě už v časných stádiích dětství ztrácí možnost k navázání přátelských vztahů, což ho vede k málomluvnosti. Čím více si totiž dítě svou odlišnost od zbývajících vrstevníků uvědomuje, tím více ho to táhne k úplné izolaci od okolního světa. I proto se může pro společnost zdát, že jsou tyto děti hloupé, přičemž v mnoha případech platí pravý opak.

Je vskutku pochopitelné, že běžní lidé narážejí na překážky ve snaze přijít na správný způsob, jak komunikovat s člověkem s Aspergerem. V rozhovoru totiž lidé s Aspergerovým syndromem narážejí na nepochopení ze strany okolí, protože často skáčou druhým do řeči, vyprávějí o tématech, která nemusí nikoho z kolektivu zajímat, přičemž si absolutně nevšímají reakce protistrany naznačující nespokojenost s naskytnutou situací. Takoví lidé pak v podstatě vedou zdlouhavé monology o tématech, která zajímají jen je, nehledě při tom na ostatní. Zdlouhavost jejich mluvení provází i jiné příznačné faktory, jako například monotónnost řeči či uhýbání zrakem při komunikaci.

Problém mají lidé s Aspergerovým syndromem i s běžným vyjádřením náklonnosti verbální i neverbální formou. Dalo by se konstatovat, že příčinu lze hledat v jejich přehnaném logickém a racionálním pojetí světa. A to na úkor pro běžné lidi potřebné empatie a emocionálnosti, což také může vést k úplné izolaci dítěte a rodičů od širší rodiny či obyvatel ulice a sídliště, kteří nemusí mít pro okolnosti Aspergerova syndromu dostatek pochopení. To může být způsobeno zejména tím, že děti s Aspergerem se díky normálnímu až nadprůměrnému intelektu jeví jako zcela běžné děti bez jakýchkoli problémů, což však ve většině případů není pravda. Autistické onemocnění jako Aspergerův syndrom lze chápat jako nutkání logického a vědeckého porozumění obyčejné věci, kterou běžní lidé dokáží pochopit prostřednictvím vlastních intuic.

Dalším problémem, který musí lidé s Aspergerovým syndromem spolknout, jsou dvojsmyslné fráze, vtipy či sarkasmus. Tyto aspekty běžné komunikace nehrají v jejich životě roli, protože takové slovní zvraty mnohdy berou doslovně, takže původní úmysl protistrany, která danou dvojsmyslnost vyslovila, nemusí vůbec pochopit. I taková nedorozumění mohou vést k pocitu méněcennosti a odlišnosti od zbytku kolektivu.

Poruchy vnímání a představivosti dětí s Aspergerovým syndromem

Nadměrná racionalita dětí s Aspergerovým syndromem nekončí jen u vtipů a sarkasmu. Přenáší se i na jejich chybné vnímání abstraktních věcí a nedostatečnou představivost, která u jejich vrstevníků v době dětství doslova vzkvétá. Děti s tímto autistickým onemocněním vynikají v matematice a jiných logicky postupujících školních předmětech, nicméně problém jim dělají abstraktní vyučovací předměty, jako výtvarná výchova, náboženství či branná cvičení.

Aspergerův syndrom u dětí a podstata zachování rutiny

Je velmi důležité, aby dítě s Aspergerovým syndromem zůstávalo ve své zažité normě, protože jeho vyvedení z míry změnou běžné rutiny může vést k depresi, plačtivosti a úzkostným stavům. U novorozence či malých miminek se může Aspergerův syndrom projevit během spánkové rutiny, kdy je dítě zvyklé na jednu hračku, se kterou stále usíná. Pokud tuto hračku náhle vyměníte, toto jednání může vést k iritaci a intenzivním projevům nespokojenosti ze strany dítěte.

Starší děti s Aspergerem také potřebují dodržovat jistý, předem stanovený harmonogram, přičemž odchylka od něj může vyvolat pocity smutku a nepohodlí. Pro běžné lidi jsou většinou stresující jen jisté převratné změny, ale představte si, jaké by to bylo pro vás, pokud byste nadměrnou nervozitou a stresem trpěli pokaždé, když se vaše plány byť jen trošku poměnily.

Jak probíhá diagnostika Aspergerova syndromu?

Děti s Aspergerem vyrůstají naprosto stejně jako každé jiné dítě netrpící genetickou anomálií, takže odhalení a stanovení pravé diagnózy je v té době velmi složité. První projevy Aspergerova syndromu lze zpozorovat v mateřské škole, tedy v předškolním věku, kdy se dítě poprvé ocitá ve větším kolektivu. Ani ty však nemusí plně vést k pozitivní diagnóze Aspergerova syndromu.

Pro finální stanovení Aspergerova syndromu u dětí je zapotřebí dlouhodobé sledování možných poruch patřících do výše jmenované triády zahrnující poruchy sociální interakce, společenských aspektů komunikace s okolím, a poruch vnímání a představivosti. Někdy tato anamnéza trvá i roky, přičemž v průměru se věk diagnostiky Aspergerova syndromu pohybuje v začátcích pubertálního věku, přesněji v 11. roce života dítěte.

Pokud na svém dítěti vidíte jisté znaky podobné Aspergerovu syndromu jako izolovanost v kolektivu, atypické chování či potíže v chápání okolního světa je vhodné navštívit obvodního lékaře, kterému je třeba popsat podrobnou laickou anamnézu, které jste si na základě odsledovaného chování dítěte sami sestavili. Vyhledání psychologa je dalším krokem ke správné diagnóze problému, který vaše dítě trápí. Ten dokáže po absolvování několika sezení, jejichž součástí jsou i testy na Aspergerův syndrom spočívající ve zkoumání jednotlivých behaviorálních a komunikačních projevů, stanovit diagnózu, resp. vaše podezření na Aspergerův syndrom potvrdit nebo vyvrátit.

Nápomocným je i tzv. vyšetření SPECT (single photon emission computed tomography = jednofotonová emisní počítačová tomografie), které spočívá v prostorovém trojrozměrném zobrazení mozku, případně jiného vyšetřovaného orgánu, přičemž je možné jej prohlížet i v jednotlivých řezech, což umožňuje podrobnější analýzu problému, ale i případné nalezení mozkového defektu příznačného pro některou z poruch autistického spektra. Zajímavostí je, že lidé s Aspergerovým syndromem mají jinou stavbu mozkových hemisfér než zdravý jedinec, přičemž tento rozdíl lze sledovat právě díky výše popsanému zdravotnímu vyšetření.

Léčba Aspergerova syndromu

Jak jsme již výše uvedli, léčba Aspergerova syndromu je nemožná, a boji s takovým autistickým onemocněním nenapomáhá ani fakt, že je ho velmi obtížné odhalit. Pokud jej však odborník u vašeho dítěte potvrdil, rozhodně není třeba zoufat. Potřebné je vyzbrojit se dostatečnou zásobou trpělivosti a odhodlání.

Vaše role rodiče je v očích dítěte s Aspergerovým syndromem velmi podstatná, a to zejména z důvodu zmiňované nadstandardní navázanosti dítěte na jednoho z rodičů. Dítě ho považuje za bezpečné místo a autoritu, která mu může po včasné diagnóze Aspergera krůček po krůčku pomoci k nabytí plnohodnotného života s běžnými sociálními interakcemi a správnou komunikací. U takových dětí je ještě důležitější připomínání, co a kdy je vhodné ve společnosti a při navazování komunikace sdělit.

Zmiňovaný problém s představivostí nemusí platit u každého dítěte. Jsou totiž známy případy, že se lidé s Aspergerem stali spisovateli, výtvarníky, básníky či vědci a nositeli Nobelovy ceny. V tomto ohledu je velkou předností i jejich výhradní posedlost jedním tématem, které je může motivovat k budoucím úspěchům v dané oblasti.

Nejdůležitějším faktorem, nehledě na rodiče, je zkušený odborník na Aspergerův syndrom, nejčastěji psycholog s dostatečnými zkušenostmi s autistickými onemocněními, který dokáže navázat pozitivní vztah s vaším dítětem, což může vést k obrovským pokrokům v boji s typickými projevy Aspergerova syndromu. Lékař a psycholog jsou také vhodnými rádci ve věci volby správné vzdělávací instituce pro vaše dítě. Jejich odborné oko dokáže posoudit, zda je třeba vyhledat specializovanou soukromou školu, nebo je pro vaše dítě bezpečné a vhodné zůstat na původní škole.

Zatímco komplexní léčba Aspergerova syndromu neexistuje, lze zmírnit jeho projevy, což může pomoci dítěti, a v budoucnu dospělému člověku, zařadit se do společnosti. Tolerance vůči lidem s Aspergerovým syndromem, ale i jinými typy autismu, které se často projevují nepřirozeným chováním, je podstatným krokem k začlenění takových lidí do kolektivu.

Zkušenosti

Maminky v diskusích potvrdily, že děti s Aspergerovým syndromem jsou okolím často nepochopeny. Bývají výbušné až agresivní nebo naopak tiché a plaché. Nechtějí se kontaktovat s jinými dětmi a mají strach z nepředvídatelných situací. Maminky radí, aby se k dítěti přistupovalo s trpělivostí, protože dítě s Aspergerem dohlíží a učí se různým situacím. Při prvním podezření na tento syndrom doporučují návštěvu lékaře, který diagnózu vyvrátí nebo potvrdí. Tak nejlépe zjistíte, v čem je problém a jak k dítěti přistupovat.

^{Zdroj: Modrykonik.cz}

Nejčastější otázky – FAQ

Zajímají vás i jiné aspekty související s Aspergerovým syndromem a jeho projevy? Napadají vám další otázky, na které odpověď neodezněla v textu článku ani v sekci otázek a odpovědí? Neváhejte nám je položit v komentářích pod článkem. Posnažíme se je odpovídat co nejdříve.

Pridať komentár

Další články z kategorie Děti

Moderní i netradiční chlapecká jména pro děti – TOP 50

Moderní, nejpopulárnější i netradiční dívčí jména pro děti – TOP 50

Jak zvýšit tvorbu mléka? Potraviny, homeopatika i odsávání

Co je dyslexie a jak vzniká – projevy v poruše čtení

Hysterické záchvaty u dětí. Jak uklidnit hysterické dítě a vyhnout se záchvatům pláče