Bonding po porodu i po císařském řezu. Přiložení novorozence vytváří pouto
Porod je pro každou ženu velmi intimní záležitostí. Zároveň představuje specifickou zkušenost, kterou každá žena prožívá a popisuje jinak. Tento výjimečný okamžik má vyvrcholení, kterým je narození miminka. Právě s okamžiky bezprostředně po narození novorozence souvisí i pojem bonding (angl.). V jednoduchém překladu z angličtiny lze mluvit o spojení či vazbě. Nejlepším vyjádřením bondingu v souvislosti s porodem je připoutání se. První doteky, první kontakt maminky a novorozence jsou neopakovatelným okamžikem. V porodnické praxi lze bonding charakterizovat jako první přiložení novorozence k bříšku nebo hrudníku matky. Jedná se o kontakt kůže na kůži. Realizuje se z důvodu vytváření silného emocionálního pouta mezi matkou a děťátkem.
Autor:Anna Vargová
Aktualizované: 22.12.2023
Dítě bylo spolu s matkou ve spojení celých 9 měsíců. Celé toto období matka nosila dítě pod srdcem a těšila se na okamžik, kdy uvidí, jak její děťátko vypadá, bude se ho moci dotknout a podívat se do jeho očí. Okamžitý kontakt (skin to skin) dítěte a matky po porodu, právě to je bonding. Je prokázáno, že bonding pomáhá mimo jiné primárně budovat silnou emocionální vazbu mezi novorozencem a matkou. Právě v tomto okamžiku se vytváří ten nejpevnější vztah, skutečná láska k dítěti. Nejde jen o samotný citový vztah, prokazatelně tato technika působí pozitivně i na fyziologické procesy u narozeného dítěte. Jaká je porodnická praxe? Jak se praktikuje bonding v České republice? Je vhodné aplikovat bonding otce a lze praktikovat bonding po císařském řezu?
Co je bonding?
Bonding představuje v porodnické – neonatologické terminologii vyjádření pro teorii prvního kontaktu matky s dítětem bezprostředně po jeho narození. Novorozenec po porodu přichází na svět, kde je právě matka tím nejvýznamnějším elementem, který ho spojuje s dosud neznámým prostředím. Podstatou bondingu je vytváření pouta mezi matkou a dítětem ve velmi senzitivním a emočním období. Během bondingu je miminko matce přiloženo na bříško nebo k jejím prsům a zde dochází k navazování jejich vzájemného citového vztahu. Nejde jen o samotný emocionální charakter této vazby.
Bonding – přiložení novorozence k matce kůže na kůži má pozitivní vliv na adaptaci dítěte, budování jeho imunity a správnou termoregulaci. Novorozenec po porodu vnímá vůni matky, cítí se v bezpečí a její prsa v něm evokují přítomnost plodové vody. Tlukot srdce, dýchání matky i její vůně jsou pro dítě známy podněty, které v něm evokují bezpečí. Pokud nejsou přítomny poporodní komplikace či závažná rizika, bonding by měl být ze strany porodníků maximálně podporován. Samotný bonding po porodu je procesem, který ovlivňuje nejen kvalitu pozdějšího vztahu dítěte a rodiče, ale také sociální a psychický vývoj dítěte. Teorii bondingu ještě v průběhu 70. let minulého století (k její definici došlo v roce 1976) rozvinuli američtí pediatři Marshall H. Klaus a John H. Kennell. Dnes je teorie obohacena o praxi a potvrzuje se, jak velmi důležité je budování takové intimní vazby.
Průběh bondingu po porodu
Celý proces bondingu není vůbec komplikovaný, naopak jde o velmi přirozenou věc. Pokud přirozený porod proběhl bez komplikací a nejsou přítomna žádná rizika, bezprostředně po narození je děťátko přiloženo na bříško – prsa matky, kůže na kůži. Nahé dítě by nemělo být umyto, ale maximálně utřeno nasucho do utěrky, aby ho vlhká pokožka nechladila. Důvodem je, že na těle miminka je plodová voda, která má stejnou chuť a vůni jako bradavky matky. Po přiložení na prsa matky se dítě přikryje shora látkou (dítě nesmí být zabaleno v peřince), aby bylo zahříváno. Ze spodní části je to právě tělo matky, které děťátko hřeje.
Je přirozené, že dítě po přiložení na tělo hledá cestu k prsům. Vůně bradavek mu totiž připomíná vůni plodové vody. Mnoho dětí se ještě během bondingu samo přisaje. Takové samopřisátí již během prvního kontaktu je velmi prospěšné pro další proces kojení a také přispívá z hlediska podpory tvorby mléka u maminky.
Všechna potřebná vyšetření a měření mohou po dobu bondingu počkat. Doba bondingu po porodu by podle doporučení měla být minimálně 60–120 minut, přičemž by neměl být kontakt přerušován. Některé z vyšetření mohou lékaři provést přímo během bondingu. Mamince a děťátku by však měl být dopřán klid.
Zabezpečen by měl být kontakt matky s dítětem z očí do očí. Novorozenec dokáže dobře vidět jen na vzdálenost kolem 20 až 30 cm. Jedná se o tzv. maminkovskou vzdálenost, dítě dokáže vidět prsa – zdroj potravy při kojení a vnímat tvář matky. Mamince by tak mělo být umožněno, aby měla podloženou hlavu a mohla se dívat na své miminko. Dítě vnímá tlukot srdce a matčino dýchání (vnímal je i v bříšku), které ho uklidňují. Je vhodné, když maminka během bondingu miminku promlouvá.
Výhody bondingu pro novorozence a matku
Vědecké výzkumy, fakty podložené názory lékařů z praxe, ale i praktické zkušenosti maminek poukazují na benefity poporodního bondingu. Kontakt miminka s matkou kůže na kůži okamžitě po porodu je v rámci neonatologie považován za postup, jehož praktikování má význam z hlediska budoucích procesů. Ty se odehrávají ve vztahu dítě – matka, ale i v dalším období osobnostního vývoje samotného dítěte. O účincích bondingu po porodu hovoří i Světová zdravotnická organizace (WHO), která analýzou výzkumů (2007) v této oblasti konstatovala pozitivní vliv této teorie v praxi. Jaké výhody má tedy bonding pro matku a dítě?
- Prokazatelně se buduje silná emocionální vazba, která posiluje pocit hrdosti matky a znásobuje lásku matky a dítěte. Zároveň žena získává zkušenost, která ji uklidňuje, nabývá jistotu a má iniciativu dítě uspokojovat. Proces je současně uklidňující pro matku i novorozence.
- U ženy se ve velkém vyplavují endorfiny, hormon štěstí, které otupují případnou bolest po porodu a zároveň matka vnímá, že dítě je v bezpečí, odbourává se u ní stres a je více uvolněná.
- U novorozence je přiložením na tělo matky eliminován tzv. šok z narození – dítě najednou nemá oporu plodové vody ani stěn bříška. Poskytne mu ji právě tělo matky, její doteky, vůně a promlouvání.
- Výzkumy poukázaly na zlepšení poporodní adaptace dítěte na nové prostředí – tělo matky poskytuje dítěti imunologickou ochranu před patogeny, které by mohly ohrozit jeho imunitu. Při bondingu je dítě přiloženo kůže na kůži a jeho tělo je osidlováno nepatogenními bakteriemi, které zvyšují jeho imunologickou odolnost (vzniká u novorozence mikroflóra).
- Ve výzkumech se uvádí, že děti přiložené okamžitě po narození jsou méně plačtivé a méně náchylné k problémům s termoregulací. Snižuje se u nich produkce stresových hormonů. Stabilizují se také jejich tělesné funkce, jako srdeční tep či dýchání.
- Bonding prokazatelně zlepšuje úspěšnost dlouhodobého kojení u maminek a samopřisátí novorozence ještě během bondingu výrazně podporuje kojení u kojící ženy. Nápomocné v tomto případě mohou být i porodní sestry. Při kojení se také uvolňuje hormon oxytocin a ten stimuluje tvorbu mléka.
- Bezprostřední kontakt matky s dítětem po porodu prokazatelně snižuje u matek riziko vzniku poporodní deprese a úzkostných stavů. Eliminovány jsou také obavy a podezření z toho, „proč nemám dítě u sebe“.
Bonding po císařském řezu
Podpora bondingu je velmi důležitá, na což poukazují výše uvedené výsledky výzkumů zabývajících se účinky bondingu na matku a dítě. Bonding je v určitých případech vhodný i u předčasně narozených – nedonošených dětí. Samozřejmě, za okolností, kdy to zdravotní stav děťátka dovolí. V případě předčasně narozených dětí se v praxi nejprve provádějí potřebná vyšetření a až brzy umožněné matce dítě přiložit kůže na kůži. A jak je to s bondingem po císařském řezu?
Jedná se o velmi specifickou situaci a obecně nelze říci, že přiložení děťátka po císařském řezu není možné nebo je nevhodné. Porod císařským řezem v případě bondingu může indikovat komplikaci a je na rozhodnutí lékaře a porodních asistentů, zda bude bonding možné realizovat či nikoli. V mnohém tedy závisí na dalších faktorech. Přesto se maminky nemusí obávat, že pouto s děťátkem nebude možné vybudovat. Jakmile to zdravotní stav matky, případně děťátka dovoluje, je novorozenec přikládán k prsům matky. Přestože se v našich podmínkách může následující jevit jako bizarní, je-li při porodu přítomen otec a z nějakého důvodu nemůže bonding proběhnout s matkou, vhodnou alternativou je právě otec.
Bonding otce
Role otce v tomto směru by neměla být opomíjena. V našich podmínkách není spojení bonding a táta téměř vůbec známo. Přesto je toto spojení možné, a to doslova. V případě, že nastanou při porodu nebo po něm okolnosti, že u ženy není možné z jistého důvodu realizovat přiložení děťátka k jejímu tělu, lepší než peřinka je hruď otce. Láska otce ke svému dítěti je opět specifická, ale stejně tak důležitá. Přestože nemá tatínek s dítětem od začátku tak silnou vazbu jako matka, pouto může posílit právě bondingem. Spíše v zahraničí, ale i u nás se najdou porodnice, kde je možné realizovat bonding na těle otce. Nejenže tatínek zastoupí v určité rovině matku a dítěti zajistí lepší proces adaptace na nové prostředí, ale také posílí vlastní pouto, které se bude dále rozvíjet.
Bonding po porodu – zkušenosti
Zkušenosti maminek potvrzují, že bonding je v je v nemocnicích v Česku realizován rutinně a možný je dokonce bonding po císařském řezu. Za pozitivum maminky považují hlavně uklidnění, opadnutí stresu, odbourání bolesti a pozitivní vliv na jejich psychiku po porodu. Zkušenost jedné maminky z porodnice v Německu také hovoří o bondingu otce.
Zdroj: Modrykonik.cz
Nejčastější otázky – FAQ
Zajímá vás, co je to bonding? Jaké jsou jeho benefity ve spojitosti s novorozencem? Proč se vlastně bonding realizuje? Je umožněn matce bonding po císařském řezu? V našem článku se dozvíte to nejdůležitější o této teorii. V případě otázek nám napište komentář a rádi vám v rámci možností odpovíme. Poradit se můžete i s ostatními čtenáři. Máte-li s bondingem zkušenost, budeme rádi za vaše názory, příběhy, tipy a doporučení. Zapojit se můžete v komentářích pod článkem.
Co je to bonding?
Je možný bonding po císařském řezu?
Může absolvovat bonding otec dítěte?
Pridať komentár
