Imunologické okno u dětí – co podávat a jaký je postup?

V čem spočívá imunologické okno, kdy je vhodné nahrazovat mateřské, resp. umělé mléko příkrmy a jakou roli hraje lepek v období imunologického okna u dětí si shrneme v následujících odstavcích našeho článku.

Co je to imunologické okno?

Přestože se pojem „imunologické okno“ často skloňuje spolu se slovem „mýtus“, což způsobuje zejména fakt, že se v publikacích a na internetu začal objevovat až v posledních desetiletích, imunologické okno je charakterizováno jako stádium života dítěte, ve kterém dochází k úplnému vymizení protilátek, které se do krve miminka dostaly ještě v průběhu těhotenství. Miminko se v této fázi ocitá mezi 4. a 7. měsícem života a v podstatě jde o unikátní a ideální období pro představení alergenů vyvíjejícímu se organismu děťátka.

Je to zejména z toho důvodu, že se žaludek dítěte nachází ve stavu tolerance vůči neznámým alergenům v potravinách. Takovou formou lze dosáhnout tzv. orální toleranci alergenů. Ta však nemusí nutně vzniknout, pokud dětský organismus přijde do kontaktu s alergeny příliš brzy nebo velmi pozdě. Právě takový postup vede ke vzniku potravinových alergií a různých onemocnění týkajících se intolerancí vůči vybraným potravinám.

Postupně se tvořící a budovaný imunitní systém miminka se stará o to, aby ničil bakterie nepatřící do organismu, přičemž zajišťuje jistou toleranci vůči jednotlivým potravinovým bílkovinám, což znamená, že nedochází k výrazným imunitním reakcím na podávanou stravu. V tomto případě nejde tak o zavádění prvních příkrmů s cílem nahradit vybrané intervaly vyhrazené pro kojení, ale spíše o iniciování procesu tvorby protilátek proti možným alergenům, které by mohly v budoucnu způsobit hluboce zakořeněné alergie a intolerance vůči běžným surovinám.

Koncem minulého století odborníci doporučovali zavádění alergenů, resp. rizikových potravin, jako jsou vajíčka, ryby, ořechy či pšenice, do dětského jídelníčku až po 1. či dokonce 3. roce života dítěte. V průběhu dalších desetiletí se však dospělo k názoru, že v rámci dětského vývoje dochází ke stadiu imunologického okna, kdy se postupným vystavením dětského organismu různým alergenům snižuje pravděpodobnost vzniku potravinových alergií.

Existují dokonce i studie, které potvrdily, že děti přijímající arašídy pravidelně od nízkého věku mají menší pravděpodobnost výskytu alergie než děti, které se této suroviny stranily. I přes množství odborných studií zůstává otázka imunologického okna neprobádanou částí dětského vývoje, která vyžaduje velmi opatrné zacházení, přičemž největší pozor by se mělo dávat v případě miminek, kde je na základě rodinné anamnézy možná genetická dědičnost potravinových alergií. Zatímco v případě genetické predispozice pocházející od obou rodičů se dítě alergii se 70procentní pravděpodobností nevyhne, alergie vyskytující se jen u jednoho z rodičů snižuje riziko dědičného přenosu potravinové alergie na 30 až 45 procent.

Kdy nahradit mléko příkrmem?

Mateřským mlékem by se měli děti krmit co nejdéle, což však neznamená, že by měla jejich výživa sestávat jen z této jedné složky. Přikrmování, a tedy postupné zavádění prvních příkrmů se doporučuje u kojenců od 6. měsíce života, přičemž v případě miminek odchovávaných na umělém mléce se hranice posouvá na dobu ukončeného 4. měsíce života dítěte.

Zavádění příkrmů však neznačí to, že se automaticky přestává kojit. Příkrmy by totiž měly zpočátku nahrazovat jedno, maximálně dvě jídla denně, přičemž nejčastějšími intervaly prvních příkrmů jsou polední a předspánková kojení. Kojení a přikrmování tedy jdou ruku v ruce, přičemž pro správnou tvorbu dětské imunity je vhodné do tohoto stravovacího kolotoče zařazovat i samotné alergeny. Je však třeba držet se konkrétních postupů, ve kterých spočívá samotné přikrmování, ale i imunologické okno.

V případě zavádění příkrmů je důležité, aby byla strava dostatečně vyvážená, protože právě nezdravé složení komplementární výživy může v budoucnu vést ke zdravotním komplikacím v podobě obezity, anémie a jiných civilizačních onemocnění spojovaných s nedostatkem vitamínů a minerálů. Vysokým množstvím potřebných živin disponuje mateřské mléko, které kromě výživné funkce má i další, a to ochrannou. Obsahuje totiž různé látky chránící organismus dítěte před záněty a bakteriemi, což pomáhá zejména v době imunologického okna, kdy se miminku vytváří orální tolerance vůči jistým potravinám. Právě proto je podstatné, aby se vedle zavádění příkrmů a alergenů do každodenní stravy miminka stále dokrmovalo i mateřským mlékem.

Imunologické okno a postup zavádění alergenů

Postupy zavádění alergenů v rámci imunologického okna se liší v závislosti na konkrétní zemi. Jde zejména o rozšířenost surovin využívaných v té které zemi. Zatímco u nás se zaměřujeme zejména na možné intolerance lepku a mléka, resp. laktózy, v Severní Americe se snaží do dětského jídelníčku čím dříve zakomponovat vajíčka a arašídy.

Jak a co tedy dávat ochutnávat miminku během imunologického okna? Zatímco zeleninové a masné příkrmy se podávají v dávce hodné jednoho kojení, podávání potravin v rámci imunologického okna by se mělo započínat v opravdu malých množstvích, a to ve formě drobků z pečiva, olíznutím lžičky dříve potřené avokádovou pomazánkou či ochutnáváním minimálních porcí jídel s obsahem, arašídů, rybího masa či citrusových plodů. V souvislosti s rybím masem je podstatná opatrnost, a to nejen z hlediska kvality dané suroviny, ale i stavu vykostění ryby při koupi.

Co se týče alergenů obsažených v různých druzích ořechů, oříšků a semínek, je třeba, aby se miminku podávaly v malých množstvích a v jemně umleté formě, čímž se u dětí vyhnete riziku vdechnutí těchto surovin.

I přesto, že zavádění příkrmů a imunologické okno jsou dva procesy nastolování potravinových návyků dítěte, které se z aspektu časového horizontu přímo překrývají, lze konstatovat, že je mezi nimi mírný rozdíl, a to zejména z hlediska množství podávaného jídla. Zatímco jeden příkrm potenciálně nahrazuje jednu denní dávku mateřského, resp. umělého mléka, alergeny se v imunologickém okně podávají formou pravidelného ochutnávání minimálních kousků, a tedy drobků pečiva, zrnek rýže nebo kapek šťáv z citrusových plodů.

Během obou těchto procesů může docházet k negativním reakcím projevujícím se prostřednictvím trávicích obtíží, vyrážek či jiných symptomů fyziologického charakteru, které je třeba u miminek velmi pečlivě sledovat.

Laktóza v imunologickém okně u dětí

Miminko by mělo během imunologického okna stále přijímat mateřské, resp. umělé mléko, přičemž platí, že byste se měli obrovským obloukem vyhýbat kravskému či jinému živočišnému mléku. Na mléko živočišného původu mají totiž mnozí kojenci alergickou reakci ještě před dosažením 6. měsíce života, přičemž tento fakt závisí zejména na době, kdy se dítě s bílkovinou pocházející ze živočišného mléka poprvé setká. Alergická reakce na kravské mléko u většiny dětí zmizí do 1., případně 6. roku života dítěte.

V souvislosti s mlékem se také nedoporučují rostlinné alternativy ve formě sójového, mandlového či kokosového mléka. Tyto „mléčné“ verze mohou také vyvolat alergickou reakci. Přestože jejich hlavní nevýhodou je jejich neschopnost pokrývání nutričních potřeb miminek. Tuto „moc“ má výhradně mateřské mléko, resp. umělé mléčné formule.

Lepek u nekojených i kojených dětí

V imunologickém okně jde tedy v podstatě o ochutnávání stravy, kterou jako rodič přijímáte poblíž svého dítěte. Důležitou součástí tohoto období je představení lepku dětskému organismu. Pokud se totiž této potravinové složce vystaví dítě v pozdějším období, zvyšuje se pravděpodobnost vzniku celiakie, cukrovky a jiných civilizačních onemocnění.

Jak jsme již výše zmínili, mateřské mléko má ochranný charakter, díky kterému podávání potravin s obsahem lepku kojeným dětem nezatěžuje jejich organismus v takové míře, jak by si člověk představoval. Umělá mléka, resp. umělé mléčné formule jsou v dnešní době upraveny tak, aby se složením co nejvíce přiblížily mateřskému mléku. To znamená, že i v případě dětí živených umělým mlékem je zařazení lepku do jídelníčku bezpečné a přijatelné, ale doporučuje se opatrnější přístup než u dětí přijímajících mateřské mléko.

Bez ohledu na druh přijímaného mléka (mateřského či umělého) je nejpodstatnější, aby se míra podávaného lepku regulovala. Velké množství lepku se totiž může u dítěte v budoucnu projevit právě vznikem celiakie. Zpočátku se tedy doporučuje podávat miminku přibližně 6 gramů pšenice denně, a to zejména ve formě pšeničné mouky přimíchané do zeleninového či ovocného příkrmu, případně v podobě sušenek a piškotů vhodných pro daný věk.

Imunologické okno u dětí – zkušenosti

Na známém diskusním fóru Modrý koník se objevila otázka související s imunologickým oknem a postupným zaváděním příkrmů a alergenů do jídelníčku dítěte před dosažením prvního roku života. Diskutující ve více případech poznamenali, že přikrmování a navyknutí dětí na alergeny závisí zejména na individuálním postoji dítěte vůči nabízené stravě. Zatímco některé děti bez problémů příkrmy přijmou, jiné je tvrdohlavě odmítají, což může vést maminky k přesunutí postupného zavádění komplementární výživy i o několik týdnů. Několik diskutujících maminek vyzdvihlo důležitost zařazení lepku do každodenního jídelníčku dítěte, což může v budoucnu pomoci v předejití celiakii a jiným civilizačním onemocněním. V případě lepku volili formu chlebových drobků či dětských piškotů namáčených v neslazeném čaji.

I zde tedy lze konstatovat, že každý případ je čistě individuální a závisí na matce či radě pediatra, což se děťátku během imunologického okna podává. Potřebné je dodržovat jisté postupy tvorby dětského jídelníčku, regulovat množství podávaných surovin a následně sledovat jeho reakce na konkrétní stravu a její jednotlivé složky.

^{Zdroj: Modrykonik}

Nejčastější otázky – FAQ

Zajímají vás i jiné informace související s tématem imunologického okna a zavádění alergenů či prvních příkrmů do jídelníčku dítěte? Napadají vám další otázky, na které odpověď neodezněla v textu článku ani v sekci otázek a odpovědí? Neváhejte nám je položit v komentářích pod článkem. Odpovíme na ně co nejdříve.

Pridať komentár

Další články z kategorie Novorozenci

Separační úzkost u miminka i starších dětí – jak vzniká, jak se projevuje a jak dlouho trvá?

Růstový spurt u dětí v 6. týdnu, ale i 3. měsíci. Jak dlouho trvá?

Příznaky Downova syndromu u novorozence. Podezření v těhotenství je rizikem

Zácpa u miminka. Tvrdá stolice po umělém mléce

Zrak novorozence – jak vidí miminka. Je šilhání a převracení očí v pořádku?