Poporodní deprese – znaky, projevy, příběhy. Víme, jak dlouho trvá

V čem spočívá poporodní deprese, jak dlouho trvá, s jakými symptomy se žena v tomto psychickém stavu stýká a jaký léčebný přístup je v případě poporodní deprese doporučený lékaři si shrneme v následujících odstavcích našeho článku. Přinášíme však také několik zajímavostí týkajících se projevů poporodní depresi u mužů a rozdílů mezi depresí a poporodní psychózou.

Co to je poporodní deprese?

Poporodní deprese je jedním z těch témat, která vyžadují řadu pozornosti. Bagatelizování podstatných témat týkajících se duševní pohody a psychického zdraví se v minulosti považovalo za jakýsi národní sport, přičemž v současnosti již lze hovořit o jistém pokroku vpřed, a tedy směrem k širší osvětě ve věci duševního zdraví. Do okruhu těchto témat spadá i samotná poporodní deprese.

Poporodní deprese je depresivní stav mysli, do které se může člověk dostat i rok po porodu. Mluvit lze o velmi běžném jevu, se kterým se potýká v průměru více než jedna z deseti rodiček. Každý případ je však jedinečný, což značí, že nelze jednoznačně určit potenciální rozsah dopadu na život konkrétní matky. Rozdíly mezi jednotlivými případy lze pozorovat v závažnosti i průběhu onemocnění. Zatímco u některých maminek může jít o náznaky smutku, u jiných dochází k tzv. paralyzující depresi, která ve velké míře ovlivňuje každodenní výkon matky a její pozornost vůči miminku.

Je velmi důležité, aby se příznaky poporodní deprese poznaly včas, protože neřešením takové psychické nerovnováhy může docházet k podstatné eskalaci duševního stavu matky, čehož následkem je často fatální ohrožení nejen vlastního života, ale i života samotného děťátka.

Poporodní deprese a její znaky

Jako v případě jiných onemocnění, ať už fyziologických nebo psychických, ani poporodní deprese se neobjeví jen tak z ničeho nic. Doprovázejí ji jisté příznaky, na jejichž základě lze tuto diagnózu stanovit. Fyzické i psychické příznaky tohoto onemocnění na sebe velmi úzce navazují, což však neznamená, že se musí nutně všechny u každé ženy s poporodní depresí projevit.

Emoční a psychické projevy poporodní deprese

Samotné slovo „deprese“ se obecně spojuje se smutkem a skleslou náladou, což není vyloučeno ani v souvislosti s poporodní depresí. K takovým stavům psychické nepohody a skleslosti může docházet bezprostředně po porodu, ale tento symptom se může projevit v pozdějším stadiu, a tedy i několik měsíců, někdy dokonce až rok po porodu. Pozor je třeba dávat na tzv. období baby blues a jeho rozlišení od poporodní deprese.

Baby blues nastává téměř u každé matky hned po porodu a trvá maximálně dva týdny. Tento stav je naprosto běžný a normální, protože příchodem miminka dochází k velkým změnám v životě matky a celé rodiny, přičemž samotný porod stojí matku hodně námahy v psychické, emocionální i fyzické rovině. Baby blues a poporodní deprese jsou výrazně diferencovány délkou trvání psychického stavu matky. Zatímco baby blues pomine stabilizováním hormonů během dvou týdnů po porodu, poporodní deprese se drží matky i několik měsíců, přičemž v mnoha případech dochází k jejímu zhoršování vlivem zanedbání a neřešení problému.

Skleslá nálada a smutek jdou ruku v ruce s neschopností nalézání potěšujících aspektů v životě. Poporodní deprese je právě v tomto ohledu velmi komplexním problémem, protože matkám nepřináší radost ani pohled na vlastní dítě, což je pro mnohé matky velmi zdrcujícím faktem, který jejich psychický stav pohání k podstatnějšímu zhoršení. Aby toho nebylo málo, sbírají se i jiné náznaky tohoto psychického onemocnění, a to zejména v podobě potíží v péči o sebe či samotné děťátko.

Tento aspekt je způsobován poruchou ve sféře kognitivních funkcí, jako je rozhodování, paměť a koncentrace, což také pramení v poporodní depresi a vede k dalším negativním emočním projevům v podobě pocitů neschopnosti ve věci zvládání rodičovských povinností a pocitů viny. Komplikuje se i schopnost intimního propojení, resp. citového navázání se na miminko.

Matky jsou vlivem poporodní deprese přesvědčeny o tom, že jsou špatnými rodiči, což způsobuje strach být s vlastním miminkem o samotě. Součástí tohoto symptomu jsou často i iracionální myšlenky a představy o schopnosti ublížit vlastnímu potomkovi. Nejčastějším symptomem, který mnohdy vede k bagatelizování problému samotnou matkou, ale i jejím okolím, je plačtivost. Mnohdy si totiž lidé myslí, že jde o běžné hormonální výkyvy, a proto ignorují ostatní doprovodné příznaky poporodní deprese, což může vést k jejich postupné eskalaci.

Fyziologické příznaky poporodní deprese

Jedním z příznaků poporodní deprese je nedostatek energie, což zapříčiňuje právě psychická nepohoda a množství pesimistických a negativních myšlenek navozených právě v důsledku deprese. Vyčerpání následně vede ke spavosti, což však vedle novorozenců a jejich spánkového režimu není potřeba, která je u matek v prvních měsících po porodu dostatečně uspokojována. V některých případech může docházet i k přesnému opaku, a tedy insomnii, resp. nespavosti, což způsobuje opět vyčerpanost, skleslost a špatnou náladu.

V podstatě lze konstatovat, že všechny výše zmíněné symptomy poporodní deprese jsou propleteny do jednoho začarovaného kruhu, ze kterého se lze dostat pouze externí, ale zejména odbornou pomocí. Tu z důvodu uzavřenosti před vnějším světem a nezájmu vůči okolí mnohé matky nejsou ochotny a schopny využít.

Dlouhodobé vystavení depresi může vést k extrémním změnám v příjmu stravy. Zatímco u některých matek dochází k úplné ztrátě apetitu, u jiných se naopak tato základní potřeba rapidně zvyšuje. V obou případech jde o nezdravý životní styl, který ovlivňuje nejen matku, ale i děťátko. Mezi fyzické projevy poporodní deprese patří i pocení, zrychlený puls, dech, rychle bijící srdce, třes, tlak na hrudi a jiné projevy spojované se stresem a strachem.

Mnohé čerstvé maminky se v poporodním období stýkají s obtížemi přijmout viditelné změny, kterými si jejich tělo vlivem těhotenství a porodu prošlo, což může vést k odmítání sexuálního styku s partnerem. V tomto případě sexuální apetit zůstává nedotčen, přičemž problém je spíše v hlavě ženy, konkrétně s jejím vnímáním svého sexappealu jako nedostatečného. Avšak u žen trpících poporodní depresí dochází ke snížení sexuálního apetitu na hraniční minimum, což opět otevírá prostor pro další pesimistické myšlenky.

Proč dochází k poporodní depresi?

Přesná příčina vzniku tohoto psychického onemocnění s dopady na emoční i fyzickou pohodu matky není dodnes známa, ale je dokázáno, že touto psychickou chorobou trpí nejčastěji matky, které si již v minulosti prošly depresivními epizodami nebo poporodní deprese patří do jejich rodinné anamnézy. Podstatný vliv na vznik a vývoj této nemoci mají i změny související s příchodem děťátka na svět. Samotný porod se nese ve znamení nepředstavitelné zátěže na tělo rodičky, přičemž po porodu dochází k výrazným hormonálním změnám, které podstatně ovlivňují psychickou rovnováhu matky.

Velký vliv na vznik poporodní deprese má tlak, který přichází s narozením dítěte. Hlavně u prvorodičů dochází k obrovským změnám v životním stylu a každodenních návycích, přičemž tlak nových povinností je doplňován o mnohokrát nepotřebný a škodlivý nátlak okolí, které jako kdyby vždy lépe vědělo, co děťátko potřebuje jako samotní rodiče. Na emoční pohodu obou rodičů ovlivňuje i spánkový deficit, nedostatek individuálního prostoru a obrovská zodpovědnost za další osobu. Je sice pravda, že se většina rodičů z děťátka těší, ale to ještě neznamená, že se jejich životy příchodem vysněného miminka nepřevrátily vzhůru nohama.

Negativní vliv na psychickou pohodu rodičů, ale častěji matek, mají v dnešní době sociální sítě doslova přeplněné fotkami ideálních rodin, ve kterých rodiče stíhají všechny své povinnosti, pár koníčků a přitom všem ještě dokonale vypadají. Tento falešný společenský nátlak může u rodičů způsobovat velké problémy v souvislosti s pocity nedostatečnosti a viny, že jejich život se ani zdaleka nepodobá tomu, který vidí u jiných lidí na internetu.

Z hlediska socializování přicházejí problémy ve věci udržování vztahů s přáteli, a to zejména s těmi, kteří ještě děti a rodinu nemají. Pochopení se z jejich strany vůči rodičovské situaci jen málokdy najde, což vede ke zhoršování vztahů až kompletnímu odloučení od jednotlivých lidí. Zejména u matek chybějící kontakt s realitou, a tedy s nejbližšími přáteli, nepočítaje maminky na pískovištích a hřištích, vede k uzavření se před okolním světem a úplnému odloučení se od svého kruhu přátel, kteří by ji mohli potenciálně vytáhnout ze stereotypního kolotoče neustálého přebalování, a uspávání miminka.

Jak dlouho trvá poporodní deprese?

Poporodní deprese je velmi individuálním onemocněním, jehož délka a průběh se liší v závislosti na různých faktorech sociologického, ale i psychického charakteru. U některých žen může poporodní deprese „zmizet“ v rozmezí tří až šesti měsíců, přičemž se z tohoto psychického stavu dostanou zcela svépomocí.

Vyhledání pomoci v případě poporodní deprese

V momentě, jak si všimnete, že někdo ve vašem okolí trpí poporodní depresí, nebo si takové změny začnete uvědomovat na vlastní psychice, je třeba vyhledat odbornou pomoc. Mnohokrát si člověk myslí, že si dokáže s takovou duševní obtíží poradit sám, ale nikdy to není tak jednoduché. Poporodní deprese je velmi seriózní psychické onemocnění, které ve velké míře ovlivňuje i vývoj samotného děťátka, což znamená, že vyžaduje obzvlášť důkladný a vážný přístup.

Platí totiž, že čím déle konzultaci s odborníkem odkládáte, tím vyšší je pravděpodobnost komplikací v samotném průběhu neléčené deprese. Stav, ve kterém se matka během poporodní deprese nachází, se považuje za iracionální, přičemž přesně takové jednání je pro toto duševní onemocnění příznačné. Jak jsme již výše zmínili, kognitivní funkce, jako paměť a rozhodování, nefungují, jak by měly, což vede matku k pochybnému chování, které si mnohdy dokonce ani nepamatuje.

Ve snaze předejít hrozným následkům v podobě nechtěného ublížení dítěti by měla taková matka, resp. její okolí co nejdříve vyhledat pomoc. Nehledě na nejhorší možné důsledky tohoto psychického onemocnění, mnohdy v podobě sebevražedných sklonů, je léčba poporodní deprese nutná i v zájmu zdravého a co nejpříjemnějšího průběhu počátečních fází dětského vývoje, které mají podstatný vliv na další život dítěte. Mnohé matky, které tímto onemocněním trpěly, dodnes litují, že nešli za odborníkem, jakmile si všimli varovných signálů naznačujících psychické potíže, protože jim unikly ty nejkrásnější chvíle mateřství, které by si měla každá matka naplno užít.

Z hlediska společenského nátlaku je zcela pochopitelné, že matky nechtějí projevit „slabost“ přiznáním problému takového charakteru. Společnost má totiž o mateřství jistý, velmi pozitivní obraz, kterého by se měly držet všechny matky. No pravdou je, že navzdory nádhernému daru v podobě miminka, rodičovství přichází s mnoha výzvami, velkou dávkou zodpovědnosti a změnami v individuálním i partnerském životě.

Právě společnost žene ženy k tomu, aby své duševní problémy skrývaly, což vede k radikálnímu zhoršení stavu poporodní deprese, ze které se velmi těžko dostává bez odborné pomoci. Je důležité poznamenat, že stejně jako není ostuda trpět „běžnými“ depresemi, ani matky by se neměly trápit pocity selhání a viny pro svou poporodní depresi.

Poporodní deprese a její léčba

Z klinického hlediska lze poporodní depresi léčit dvěma způsoby, a to terapiemi nebo medikací. Terapie v tomto případě může probíhat buď v domácnosti, a tedy domácí, laickou léčbou v podobě vyhrazení času pro sebe, věnování se koníčkům, odpočinku na čerstvém vzduchu a zdravého životního stylu, nebo formou odborné terapie.

Terapeut nebo lékař mnohdy v případě poporodní deprese doporučuje pravidelné zapisování svých pocitů a nálad do deníku, přičemž tato forma terapie pomáhá matce vyrovnat se s emocemi a pojmenovat je.

Osobnější přístup spočívá v terapeutických sezeních, kde samotný terapeut díky objektivnímu přístupu pomáhá matce pochopit vlastní pocity, nálady, příčiny a důvody jejích iracionálních myšlenek. Na rozdíl od blízkého okolí a přátel, kteří mnohdy neúmyslně dávají matce rady do života, terapeut vybízí matku k mluvení přesně mířenými otázkami, díky čemuž je žena schopna získat nadhled a postupně změnit svůj přístup ke svému psychickému zdraví.

Zatímco domácí léčba je vhodná pro mírnou formu poporodní deprese, terapeutickou léčbu pod dohledem odborníka vyžaduje již serióznější podoba tohoto psychického onemocnění, kterou nedokáže matka svépomocí „udržet na uzdě“.

V nejhorších případech, kdy poporodní deprese přerůstá do radikální formy s náběhem na paralyzující depresi, je nutná medikace, a tedy antidepresiva. U matek je tato metoda léčby volena v nejkrajnějších situacích, kdy neinvazivní postupy selhávají. Léky (jako antidepresiva) dokáží totiž ovlivnit množství aspektů mateřství, a to zejména kojení. Dávkování takových léků a jeho nastavení také zabere nějaký ten čas, čili než se najde správná míra dávky, je možné, že bude u matky nadále docházet k behaviorálním odchylkám, které ovlivní její okolí i vztah k odpovědnosti o dítě.

Poporodní deprese nebo poporodní psychóza

I přesto, že poporodní depresi považujeme za velmi závažné psychické onemocnění, už z názvu poporodní psychózy vyplývá, že půjde o duševní chorobu ojedinělého a velmi záludného charakteru. Tato diagnóza se statisticky týká jedné až dvou z 1 000 žen. Nejčastěji postihuje ženy s bipolární poruchou osobnosti nebo s jinými vážnými duševními chorobami, které jsou v některých případech dávnou minulostí matky.

Ze symptomatického hlediska jde o paranoju, halucinace, extrémní výkyvy nálad a deziluze. Halucinace a deziluze se mohou projevit formou vidění a slyšení věcí a hlasů, které nejsou reálné. Následky poporodní psychózy mohou být extrémně nebezpečné, takže je třeba, aby se tento psychický stav řešil ihned přivoláním rychlé zdravotní pomoci a hospitalizací matky v psychiatrické léčebně. Mnohdy totiž tento duševní stav končí fatálními následky.

Poporodní deprese u mužů

Možná vás to překvapí, ale poporodní depresí mohou trpět i muži. Faktem je, že si jí prochází až 10 % nových tatínků. Nejčastěji se do této skupiny zařazují otcové, jejichž partnerky také trpí poporodní depresí. Vlivem společenských názorů si muži obtíže duševního charakteru přiznávají ještě vzácněji než ženy, přičemž právě skrýváním symptomů se jejich stav zhoršuje.

Muži mají v době poporodní deprese jiné příznaky než ženy, přičemž nejčastěji převládají behaviorální změny v podobě zvýšené agrese a vyvolávání konfliktů, utápění problémů v alkoholu či lécích. Stres a frustrace také ovlivňuje jejich stravovací návyky, což vede k výraznému zhubnutí nebo přibrání. Ztrácejí také zájem o práci a koníčky, přičemž lhostejnost se projevuje i v souvislosti s rodinou. Ta se odráží na větší pravděpodobnosti afér, ke kterým se muži s poporodní depresí schylují.

Poporodní deprese – zkušenosti

Diskusní fórum Modrý koník je mnohdy nejen zdrojem dobrých rad maminek, ale i prostorem pro matky, které se chtějí podělit o své zkušenosti a trápení. Zkušenosti s poporodní depresí jsou různé. Poporodní deprese může být způsobena traumatickým zážitkem spojeným s porodem. Symptomy deprese jako nespavost a narušení citové vazby k dítěte se mohou maminky držet až dva roky. Maminky uvedly, že poporodní depresi se lze vyhnout díky pomoci ze strany partnera a blízké rodiny. Vyzdvihli, že je pro matku velmi důležité, aby měla v nejcitlivějších začátcích mateřství společnost a oporu ve formě blízkého člena rodiny.

Několik maminek uvedlo, že poporodní deprese se může objevit i několik měsíců po porodu. Diskutující jí ozřejmili, že poporodní deprese může být vyvolána čímkoli, a tudíž to nemusí být výhradně porodem. Doplnili také, že je důležité, aby v případě zhoršení psychického stavu ihned vyhledala pomoc, protože poporodní deprese není žádná legrace a není radno si s ní zahrávat. Duševní nemoc si za žádných okolností nevybírá a může se stát realitou každého z nás. Nejdůležitější je však to, aby se o závažnosti duševních onemocnění co nejvíce hovořilo, protože jen tak může ve společnosti dosáhnout úplné eliminace tabuizování takových témat.

^{Zdroj: Modrykonik.cz}

Nejčastější otázky – FAQ

Zajímají vás i jiné informace v souvislosti s problematikou poporodní deprese a duševního zdraví matek? Napadají vám další otázky, na které odpověď neodezněla v textu článku ani v sekci otázek a odpovědí? Neváhejte nám je položit v komentářích pod článkem. Budeme se snažit na ně odpovědět co nejdříve.

Pridať komentár

Další články z kategorie Těhotenství

Probiotika pro těhotné ženy. V těhotenství jsou nejlepší přírodní

Co na bolest zubů v těhotenství. Je anestezie u zubaře, trhání zubu nebo rentgen rizikem pro dítě?

Bylinky v těhotenství. Vhodné + ty nevhodné: šalvěj, meduňka, ibišek, bazalka, tymián, heřmánek

Hořčík v těhotenství. Odkdy, dokdy a kolik magnézia v těhotenství užívat

Nespavost v těhotenství – příčiny, zkušenosti a rady, jak usnout