Zavádění příkrmů. První příkrmy od 4. měsíce – recepty

V našem článku přinášíme nejdůležitější informace týkající se etapovitého zavádění příkrmů pro miminka, přičemž se věnujeme zejména časovému horizontu nastolování nového menu a způsobem, jak zavádět příkrmy do jídelníčku dítěte. Také si upřesníme, kolik příkrmů má jíst 5měsíční či 7měsíční dítě během dne. Jako bonus také přidáváme pár praktických receptů oblíbených a zdravých prvních příkrmů.

Kdy začít s příkrmy?

Nad touto otázkou se pozastavují mnohé prvorodičky, které se ocitají ve velmi hektickém, nejistém a trpělivost vyžadujícím období svého života. Kdy je tedy třeba začít se zaváděním příkrmů? Při plném kojení mateřským mlékem stačí začít s přípravou prvních příkrmů u kojených dětí, když miminko dosáhne celých šest měsíců. V tomto období končí první, výhradně mléčná etapa, kdy si novorozenec zvyká na život mimo tělo matky, a nastupuje tzv. přechodné stádium vývoje, ve kterém se do menu dítěte zařazují nové složky. Důležité je dítě stále chránit před přísunem bílkovin ve formě kravského mléka.

Pokud však jde o dítě dříve přijímající umělou výživu, a tedy není již od prvních měsíců odkázáno jen na mateřské mléko, je vhodné začít přikrmovat již po ukončení čtvrtého až pátého měsíce věku dítěte. Odůvodnění lze hledat v nedostatečném množství živin obsažených v umělém mléce v porovnání s mateřským, což způsobuje, že si dítě musí na novou stravu začít zvykat dříve, aby docházelo k jeho správnému a zdravému vývoji.

Nejvhodnější chvílí, kterou je třeba pro zavádění prvních příkrmů stoprocentně využít, nastává ve většině případů u pololetních miminek. Je to období života, kdy se začínají stále senzitivnějším způsobem zajímat o okolní svět, přičemž si extrémně všímají matku v době jídla, čímž nabývají chuť na stejné jídlo, které ona přijímá. Právě toto období tedy otevírá příležitost pro zařazení příkrmů do jídelníčku dítěte.

Po prvních „přikrmovacích sezeních“ může být miminko stále hladové, čili se bude dožadovat mléka, což mu je samozřejmě třeba dopřát bez jakýchkoliv obav o zažívací potíže. Velmi důležitým faktorem v zařazení příkrmů do jídelníčku miminka je jeho schopnost jednotlivé kousky jídla posouvat v ústech, ale také přežvýkat a polykat, čili musí mít rozvinuté svalstvo úst a jazyka. Také je podstatné, aby umělo sedět (i když s oporou) a kontrolovat pohyby hlavy. Pokud těmito schopnostmi dítě neoplývá, není zcela bezpečné zavádět první příkrmy. Vždy je tedy třeba stravu přizpůsobit stupni vývoje dítěte.

Jak začít s příkrmy?

Správné zavádění prvních příkrmů má svá pravidla, která mohou ve velké míře ovlivnit postoj miminka ke stravě nezahrnující mateřské či umělé mléko. První příkrmy je vhodné a ideálně zavádět do jídelníčku místo oběda ve formě příkrmu ze zeleniny. Postupně však lze nahradit večerní kojení mléčnou, případně nemléčnou kaší, která dítě přiměřeně zasytí, a koneckonců i uspí.

Aby si dítě v budoucnu nevytvořilo averzi vůči podávanému jídlu, nikdy ho do jídla není třeba nutit. Postupným a nesileným noukáním lze dosáhnout mnohem lepších výsledků. Dalším důležitým pravidlem souvisejícím se začátky přikrmování je použití dětské lžičky, kterou však během krmení neolizujte, aby nedošlo k nechtěnému přenosu bakterií a virů na dítě z vaší ústní dutiny.

První příkrm ze zeleniny je vhodné připravit ve formě pyré bez hrudek, aby si právě pro hrudkovitou konzistenci jídla dítě nevytvořilo vůči němu odpor. Je velmi podstatné, aby na počátku zavádění příkrmů sestávalo toto jídlo pouze z jednoho druhu zeleniny. Může to být například mrkev, která se používá nejčastěji, ale i petržel, dýně, cuketa, brokolice, květák, lilek, kedluben, hrášek, pastinák, fenykl a brambory. Nemělo by však obsahovat dusičnany, které jsou pro miminka možným zdrojem otravy. Ty se nacházejí v košťálech brokolice, ale i v nezralých, zelených bramborách, přičemž je třeba si dávat pozor i na regulaci množství špenátu podávaného malému dítěti.

Zavádění příkrmů třístupňovým systémem

Existuje tzv. třístupňový systém, na jehož základě je umožněno jednodušší navyknutí dítěte na novou stravu. Zavádění příkrmů tedy spočívá ve třech krocích, které u každého miminka mohou trvat různě dlouhou dobu.

První stupeň tohoto systému sestává z jednosložkového příkrmu, což znamená, že kojení v době oběda se postupně vyměňuje za menu v podobě příkrmu zhotoveného z jednoho druhu zeleniny. Může to být například mrkvové pyré. Takové přikrmování funguje na principu etapovitého každodenního zvyšování množství podávané stravy s cílem úplného nahrazení poledního kojení příkrmem. Během celého procesu je třeba setrvat při jedné sortě zeleniny, přičemž v případě alergické nebo jiné reakce dítěte na zvolenou zeleninu je třeba ji samozřejmě zaměnit za jinou, aby se trávicímu systému miminka ulevilo. Takový problém však lze řešit i přesunutím plánu zavádění prvních příkrmů na pozdější období.

V případě, že si dítě zvyklo na jednosložkové polední menu v podobě příkrmu ze zeleniny, lze po nějaké době přidat k primárně zvolené zelenině další druh. Jde tedy o druhý krok, a tedy zavedení dvousložkového příkrmu, přičemž i tento návyk je třeba opět upevňovat po dobu několika dní, neboť celý princip třístupňového systému spočívá v konstantnosti a vytrvalosti.

Ve třetí systémové etapě se do pyré zhotoveného ze dvou zvolených druhů zeleniny přidává další nová ingredience. Tou může být další sorta zeleniny, případně maso, ale i vařená vejce, přičemž se z důvodu vysokého obsahu alergenů v bílku používá jen žloutek. V souvislosti s masem je vhodné volit z libového hovězího či telecího masa, přestože zdravé živiny dodá dítěti i kuřecí, krůtí či králičí maso.

Při všech systémových stupních je velmi podstatným faktorem trpělivost a vytrvalost, neboť zpočátku se za velmi pozitivní výsledek považuje, pokud vůbec dítě přijme jednu až dvě lžičky připraveného příkrmu. Z hlediska přípravy jídla je nutno podotknout, že zeleninu, ale i maso, by mělo dítě přijímat v nekořeněné a nesolené formě.

Počet příkrmů by se měl postupně zvyšovat

V začátcích zavádění příkrmů zůstává plán kojení či podávání umělého mléka v původním stavu, přičemž příkrmy je třeba nastolovat dítěti postupně. Zpočátku by tedy jídelníček dítěte měl sestávat z jednoho příkrmu, přičemž zbývající jídla dne tvoří původní kojenecký plán. Je to zejména z toho důvodu, že plná dávka řádného příkrmu představuje 150 gramů, což dítě zprvu rozhodně nesní, a tudíž je třeba potřebnou dávku doplnit mateřským či umělým mlékem.

Pro prvotní přikrmování je nejideálnějším jídlem právě oběd, přičemž postupně lze nahrazovat večerní kojení mléčnými kašičkami ve formě lehce stravitelných a sytých alternativ, jako je bezlepková rýžová či kukuřičná kaše. K některým druhům kašiček je třeba samotné mléko přidat. Výhodou mléčných i nemléčných kašiček je jejich schopnost zasycení děťátka natolik, že jej pocit plného žaludku udrží v říši snů podstatně déle, což i matce dopřeje potřebný čas na spánek. Při koupi kašiček si je třeba dávat pozor na složení, protože nadměrný obsah cukru, čokolády či ovoce může způsobit pravý opak, což znamená, že dítěti takto nechtěně dodáte více energie, než jste původně plánovali.

Pokud už dítě zvládne k posezení bez jakýchkoli problémů a namítání sníst alespoň 50 gramů připraveného příkrmu, může se do jeho jídelníčku přidat další chod, přičemž postup zavádění tohoto příkrmu je stejný jako u prvního. Důležité je však zachovat alespoň tříhodinový rozestup mezi dvěma jídly. Dítěti, které je pravidelně kojeno a také přijímá stravu formou příkrmů alespoň dvakrát denně, není nutné podávat vodu nebo čaj, protože i samotné mateřské mléko pokrývá potřebnou dávku tekutin.

Podle ideálního plánu přikrmování by tedy čtyřměsíční až šestiměsíční děti měly dostávat alespoň jeden příkrm denně, přičemž po dosažení půl roku přijímají miminka během dne dvě až tři jídla ve formě příkrmu. Může to být například oběd a svačina, zatímco ostatní jídla tvoří mléko ve formě, jakou matka disponuje. Třetí období z hlediska časového horizontu zavádění prvních příkrmů započíná čtvrt roku před dosažením prvního roku života. Tato fáze je charakteristická postupným navykáním dítěte na řádnou stravu dospělých, ale ta je v tomto stadiu stále speciálně upravena pro potřeby vyvíjejícího se dítěte.

Výhody a nevýhody prvních příkrmů

Jak jsme si již výše uvedli, mezi první příkrmy zaváděné do jídelníčku dítěte patří zeleninové a mléčné, resp. nemléčné kaše. Obě tyto alternativy mají své výhody i nevýhody, ale pojďme si to rozvést trochu obšírněji. Příkrmy ze zeleniny jsou ovšem velmi zdravé a bohaté na živiny, ale také jsou vhodnými kandidáty na počáteční zavádění příkrmů, protože se dítě takovýmto způsobem seznámí nejprve s méně výraznými chutěmi bez sladidel a teprve potom s těmi zajímavějšími chutěmi, ze kterých by se k zelenině těžko dostávalo v případě, že by maminka zvolila opačný přístup.

Nevýhodou zeleniny a příkrmů zhotovených z ní je chuťová odlišnost od mléka, které zpočátku dítě přijímá jako jedinou formu potravy. Právě tento fakt často způsobuje problémy při zavádění prvních příkrmů do jídelníčku miminka. Na rozdíl od zeleninových příkrmů mají mléčné, resp. nemléčné kaše chuťově blíže k mateřskému mléku, což usnadňuje přechod dítěte na novou stravu. Avšak takové kaše disponují značným nasládlým nádechem, což může později zkomplikovat postupné navykání dítěte na různé druhy zeleniny a jiných chuťově nesympatických potravin.

Kdy do jídelníčku zařadit ovocný příkrm?

V případě, že si už dítě zvyklo na mléčné, resp. nemléčné kaše, zeleninové příkrmy, případně kombinace zeleniny s masem, postupně můžete přistoupit k zavádění jednodruhových alternativ ovocných příkrmů. Princip postupného zavádění nového menu je ve své podstatě stejný jako v případě prvních příkrmů ze zeleniny. Nejprve tedy začínejte jedním druhem a postupně přidávejte do připravovaných příkrmů další. Zpočátku je důležité držet se klasických a zejména lehce stravitelných druhů ovoce, jako je banán či jablko.

Na kyselé a exotické ovocné varianty si miminka zvykají obtížněji, a tedy o zavádění příkrmů zhotovených z méně typického ovoce se pokoušejte až poté, co dítě oslaví první rok života. Tak jako v denním jídelníčku dospělých figuruje ovoce na pozici dopolední svačiny, i miminkům by se měly ovocné příkrmy podávat právě v té době.

Problémy při zavádění dětských příkrmů

Období zavádění prvních příkrmů může být velmi komplikované a náročné. Samozřejmě, závisí to na samotném miminku, protože i v tomto případě platí, že každý případ je individuální. Příjem nové stravy může v první řadě způsobit komplikace související s trávicí soustavou dítěte, která je velmi citlivá, a to zejména ve formě zácpy. Není tedy nic neobvyklého, pokud vaše miminko v začátcích procesu zavádění příkrmů nevyprodukuje pevnou stolici. Tento aspekt, jakož i jakékoli jiné reakce dětského organismu na podávanou stravu, je třeba si důkladně všímat.

Nejčastějším problémem je odmítání příkrmů, na které chcete děťátko navyknout. Proces zavádění prvních příkrmů v takovém případě odložte třeba i o měsíc, aby se dítěti taková strava nechtěně nezprotivila dříve, než ji řádně ochutnalo.

Opačným případem jsou děti, které si na nové chutě prvních příkrmů ze zeleniny natolik zvyknou, že začnou odmítat kojení. Jak jsme však už psali, mateřské, resp. umělé mléko zůstává iv období postupného zavádění příkrmů velmi podstatným zdrojem živin. V případě odmítání mléka přistupte ke kojení ráno nebo večer, kdy se dítě nachází ve stavu únavy, a tudíž nemá možnost vyprodukovat dostatek energie k namítání.

Některé děti jsou již v počátcích seznamování se s novou stravou ve formě příkrmů vybíravé, a tudíž mohou projevit nechuť vůči hrudkovité konzistenci mixovaného zeleninového pyré a kašiček. I v tomto případě tedy platí, že byste měli zavádění přikrmování ve svém časovém plánu přesunout na pozdější období v blízké budoucnosti. Je třeba si zapamatovat, že právě trpělivost je gro v období zavádění prvních příkrmů.

První příkrmy a recepty pro jejich přípravu

V obchodech dnes můžete nalézt široký výběr různých druhů dětské výživy, ale podomácku připravená strava je jak pro dospělého, tak i pro miminko vhodnější, a z jistých aspektů nenahraditelnou alternativou. Pokud se chtějí maminky vyhnout zbytečnému stresu z každodenní přípravy čerstvých příkrmů ze zeleniny, mohou si je připravit ve větší dávce i několik měsíců předem, přičemž je stačí uskladnit stejným principem jako zavařeniny. Takto si předem připravený pokrm zachová svoji původní čerstvost.

Příprava příkrmu s hovězím (nebo jiným) masem

Všeobecný návod na přípravu příkrmu s masem spočívá v řádném umytí, očištění a nakrájení zvoleného druhu masa na drobné kostičky. Na pár minut je tyto masné kousky třeba povařit v kojenecké vodě, přičemž je pak dobré je podusit na olivovém oleji. Se spoustou kojenecké vody ani olivového oleje to není třeba přehánět. Rovněž je třeba poznamenat, že koření, sůl a podobné, pro dospělé lákavá ochucovadla na maso připravované pro kojenecké příkrmy ze zdravotního hlediska rozhodně nepatří.

Po dokončení tepelné úpravy masa ho stačí už jen rozmačkat stejným způsobem jako uvařenou zeleninu, ke které se masový mix přimíchá. Pro dodání potřebných živin je vhodné jednou týdně do zeleninového mixu přidat i natvrdo uvařený vaječný žloutek, přičemž je důležité zmínit, že vaječnému bílku byste se z důvodu vysokého obsahu alergenů měli vyhýbat při přípravě příkrmů pro dítě, dokud nedosáhne prvního roku života.

Lilkový příkrm

Lilek je třeba pořádně umýt, očistit a nakrájet, přičemž pro zachování co největší míry živin a vitamínů se doporučuje tepelná příprava nad párou. Následně stačí uvařený lilek popučit a rozmixovat, aby příkrm z lilku nabral formu pyré. V případě, že se vám pyré zdá příliš husté, lze jej zředit kojeneckou vodou, ve které se zelenina vařila. Tento návod na přípravu jednoduchého pyré z lilku lze použít při přípravě jakéhokoli jiného zeleninového příkrmu dle vlastního výběru a uvážení.

Recepty na příkrmy od 4. měsíce

Jak jsme si výše psali, od čtvrtého měsíce by měly děti přijímat svůj první příkrm složený alespoň z jedné zeleniny, přičemž některá, rychleji si zvykající miminka přivítají už i dvousložkové pokrmy.

Příkrm z dýně se sladkými bramborami

Stejně jako výše zmíněná lilková alternativa i dýňový příkrm se sladkými bramborami spočívá v tepelné přípravě zeleniny na páře. Na jednu dávku postačí za hrst dýňových kostek a půlka sladké brambory. Bramboru je dobré také nakrájet, aby se urychlil proces uvaření. Zeleninu už jen stačí rozmačkat ve 125 mililitrech převařené kojenecké vody a přidat k ní kapku olivového oleje.

První příkrm z cukety a mrkve

Rovněž na páře povařte 1 mrkev a hrst kostek cukety, přičemž k tomuto zeleninovému mixu můžete na základě stadia zavádění příkrmů, ve kterém se vaše dítě nachází, přidat i cca 20 gramů dušeného kuřecího masa. Všechny ingredience rozmačkejte s převařenou kojeneckou vodou a přidejte kapku olivového oleje do připraveného pyré.

Recepty na příkrmy od 6. měsíce

Některá miminka již od šestého měsíce zcela běžně přijímají speciálně upravené napodobeniny stravy pro dospělé. V nejbližších odstavcích naleznete několik praktických receptů, kterými ozvláštníte jídelníček svého dítěte.

Příkrm ve formě rajčatové kaše

V první řadě je třeba uvařit a oloupat alespoň 2 až 3 obyčejná rajčata. Jejich rozpučením připravíte pyré, do kterého stačí už jen přidat přibližně 2 lžíce rýžové kaše. Pro zjemnění přidejte 1 až 2 lžíce bílého jogurtu. V nejlepším případě by to měl být bio jogurt, resp. bílý jogurt bez obsahu kravského mléka.

Zeleninové rizoto

Tak jako při přípravě alternativy pro dospělé, i rizoto pro miminka je třeba započít uvařením hrstky rýže. Zatímco se vaří rýže, připravte si zeleninu dle vlastního výběru, nejvhodnější jsou mrkev, hrášek, kukuřice a jedna brokolicová růžička. Veškerou zeleninu stačí rozmačkat, pokapat olivovým olejem a promíchat s dovařenou rýží.

Polévkový příkrm z brokolice

Kojeneckou vodu s kukuřičnou moukou smíchejte, aby z nich vznikla řídká kaše, kterou následně přilévejte do polévky, ve které se vám doměkka vaří 100 gramů brokolice. Pět minut je spolu povařte, následně nechte trochu vychladnout a rozmixujte za použití kousku másla nebo trošky mléka.

Příkrm z červené čočky

Oloupejte si 2 lžíce červené čočky, nastrouhejte za 1 šálek mrkve, nakrájejte za 1 šálek póru, přičemž všechny ingredience následně vložte do vody. Přidejte 1 lžičku rostlinného oleje a vařte alespoň 20 minut. Dovařené jídlo rozmixujte a podávejte dětskou lžičkou. Podstatné je nikdy nepřekročit množství čočky, protože miminka ještě nedokážou bezproblémově strávit v čočce obsaženou vlákninu. Pokud po prvním pokusu dojde k nadýmání bříška, příkrm je třeba v časovém plánu přesunout na později.

Zavádění příkrmů – zkušenosti

Zelenina (mrkev, brambor, cuketa), maso, vločky, smetanové jogurty, kaše doporučují maminky k přikrmování nejčastěji. Nejideálnější je začínat zeleninou, jako první se osvědčila mrkev, pak brambor a postupně přidávaly různé druhy zeleniny. Z ovoce jsou oblíbená jablka, banány či mango. Maso je podle maminek vhodné přidávat po pár týdnech zeleninových příkrmů, poté by měl následovat lepek (vločky). Některé maminky naopak začaly s rýžovou kaší a teprve poté přidaly zeleninu, maso a ovoce.

^{Zdroj: Modrykonik.cz}

Nejčastější otázky – FAQ

Chcete vědět jiné zajímavosti vztahující se na problematiku příkrmů a jejich postupného zavádění? Napadají vám další otázky, na které odpověď neodezněla v textu článku ani v sekci otázek a odpovědí? Neváhejte nám je položit v komentářích pod článkem. Budeme se snažit na ně odpovědět co nejdříve.

Pridať komentár

Další články z kategorie Děti

Moderní i netradiční chlapecká jména pro děti – TOP 50

Moderní, nejpopulárnější i netradiční dívčí jména pro děti – TOP 50

Jak zvýšit tvorbu mléka? Potraviny, homeopatika i odsávání

Co je dyslexie a jak vzniká – projevy v poruše čtení

Aspergerův syndrom a jeho první projevy u dětí